|
|
Teorie jednání o X kapitolách/Jednání teorie o X dějstvích : Talk and Twerk
Bačíková, Alžběta ; Sterec, Pavel (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Vystupem diplomového projektu Talk&Twerk je záznam setkání lektorky rétorického umění a tanečnice vyučující twerking. K protnutí jemné choreografie řeči a explicitně erotického tance dochází při jejich vzájemné vyuce. Dokumentární kamera snímá zblízka těla obou žen při nácviku pohybovych figur. Nejprve se v poloimprovizovanych cvičeních trénuje artikulace různych názorovych pohledů na twerking. Od základních dechovych cvičení se dostávají k nácviku nonverbálního vyjádření a tělesného vyrazu. Jedna lektorka učí druhou přesvědčivému projevu, poté si role prohodí a lekce pokračuje tanečním nácvikem. V závěrečné sekvenci tančí obě krátkou choreografii na originální skladbu, vzniklou na míru projektu.
|
|
|
Emancipace Afroameričanů v éře progresivismu (1880-1920)
PIKALOVÁ, Zlata
Předkládaná bakalářská práce se zabývá emancipací Afroameričanů v éře progresivismu, kdy docházelo k velkým společenským i ekonomickým změnám. Jejím hlavním cílem je přiblížit snahy afroamerické komunity o pozvednutí své rasy a dosažení rovnoprávnosti po nedávno zrušeném otroctví. Velká část práce je soustředěná na vůdce Afroameričanů, Booker T. Washingtona, na jeho myšlenky a názorový spor s jeho oponentem W. E. B. Du Boisem.
|
|
|
Proměna vnímání feminismu v českých literárních časopisech v desátých letech 21.století
Součková, Alžběta ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou vnímání feminismu na stránkách tří českých literárních časopisů mezi lety 2011 a 2020, tedy v desátých letech 21. století. Součástí práce je stručné představení historického vývoje ženského hnutí v globální perspektivě i v kontextu českého prostoru, stejně jako teoretické vymezení konceptů feminismu a genderu. Důležitou součástí práce je také představení dnešního vnímání feminismu v české společnosti a událostí, které od počátku 90. let formovaly obraz feminismu v České republice. Dále je v práci reflektována současná česká literatura a její vztah k feminismu, včetně osobností zastávající silné pozice na různých názorových pólech. Celé teoretické zázemí je v práci následně využito při analýze tří konkrétních literárních periodik: A2, Hostu a Tvaru. V těchto literárních časopisech jsou pomocí obsahové analýzy zachyceny texty, které se věnují feministickým tématům. Následně jsou tyto texty dále zpracovávány a kategorizovány. Cílem analýzy je přinést co nejvíce aktuální obraz o vnímání a prezentaci feminismu na české literární scéně, ale také zjistit, jestli a v jakém rozsahu se tématu literární periodika věnují. Analýza pokrývá rozmezí deseti let a má tak potenciál zachytit dlouhodobé trendy či změny.
|
|
|
Mezigenerační srovnání genderových rolí v rodině
Karhanová, Anna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Andresová, Nela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu generací v souvislosti s rozdělením rolí v domácnosti v jednotlivých rodinách. Teoretická část definuje rodinu skrze mnoho definic, dále zkráceně popisuje evropskou rodinu v historii, současnou rodinu a tradiční rodinu. Dále se věnuje funkcím rodiny. V další části teoretického vymezení se bakalářská práce dedikuje genderu v sociologii, jednotlivým konceptům jako role a status, poté genderovým rolím a tradičním upořádáním genderových rolí v rodině. Důležitou sekcí je dělba prací v domácnosti ve spojitosti s genderem. V poslední sekci v teoretické části se práce věnuje samotným generacím, definuje je skrze několik různé časové teorie. Generace vymezuje skrze i sociologické teorie jako podle Karla Mannheima. Empirická část je věnována kvalitativnímu šetření, které bylo uskutečněno prostřednictvím polostrukturovaných hloubkových rozhovorů dle zásad principů zakotvené teorie. Analýza ukazuje mezigenerační rozdíly v názorech, vedení domáckosti a rozdělení rolí.
|
|
|
Židé v německých a rakouských ozbrojených silách 1914 -1945
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (oponent)
Předkládaná rigorózní práce si klade za cíl představit vývoj židovského etnika v německém jazykovém prostorou, dále pak zmapovat a přiblížit jeho účast v obou světových válkách, ve kterých jeho zástupci bojovali nejprve v armádách centrálních mocností, později pak na straně Třetí říše. Vedle chronologie válečných událostí je zde popsán především strukturální vývoj německých a rakouských ozbrojených sil s ohledem na židovské etnikum obou zemí a jejich výkon vojenské služby od okamžiku zavedení všeobecné branné povinnosti až do německé kapitulace v květnu 1945. Velmi podrobně je zde zmapováno a popsáno sčítání Židů v německé armádě, zahájené 1. listopadu 1916, i jeho politické důsledky v poválečných letech. V kontextu vývoje Velkoněmecké říše a německých Židů je zde představen a popsán komplex nacistických diskriminačních právních norem i jejich vazba na německou brannou moc. Práce dále obsahuje krátké osobní příběhy vybraných židovských válečných veteránů z první i druhé světové války, doplněné řadou osobních informací, čerpaných převážně z vojenských archivů. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii židovského etnika v německy mluvících zemích střední a východní Evropy od středověku až po 18 století, s důrazem na vývoj Pruska a Rakouska. Následující kapitola...
|
|
|
Postavení sestry v minulosti, současnosti a budoucnosti
POSPÍŠILOVÁ, Vladimíra
Studium historického postavení sestry souvisí s historickým vědomím, které lze charakterizovat jako uvědomění si souvislostí mezi minulostí, současností a budoucností. Znalost historie pomáhá lépe porozumět společenskému vývoji a jeho vlivu na profesi sestry. Rovněž umožňuje náležitě pochopit tendence a problémy působící na ošetřovatelství. Studium dějin je tak základním předpokladem pro získání orientace v oboru a osvojení si komplexních vědomostí. Názory odborníků na úroveň znalostí se do určité míry liší. Na jedné straně v odborné veřejnosti panuje názor, že zdravotničtí pracovníci znají minulost své profese, na straně druhé se však mnozí odborníci netají tím, že sestry často podceňují význam vědomostí o historii svého oboru. Neuvědomují si totiž, že právě studium historie jim umožní pochopit podstatu profese a jejich úlohu v ošetřovatelství. Cílem předpokládané diplomové práce je analyzovat postavení sestry v minulosti a současnosti. A na základě této analýzy zpracovat vizi o postavení sestry v budoucnosti. Záměrem je rovněž konkretizovat představu o budoucnosti ošetřovatelské péče. Tato diplomová práce má teoretický charakter a je pojata jako analytická studie. Pro analýzu dokumentů jsou využity metody deskripce a textové hermeneutiky. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá historickým vývojem postavení sestry. Obsahuje zamyšlení nad aktuálností studia historie ošetřovatelství a zhodnocení vlivu historie na rozvoj ošetřovatelské péče. Druhá část je věnována současnému postavení sestry. Zahrnuje hodnocení ošetřovatelství jako profese, rolí a kompetencí sester. Věnuje také pozornost současnému vzdělávání a obrazu sester na veřejnosti. Třetí část se zabývá předpokládaným postavením sester v budoucnosti. Formuluje vizi budoucnosti a zabývá se budoucími technologiemi. Přibližuje také principy transhumanismus jako sociálního a filozofického hnutí. Predikuje osobnostní předpoklady a vzdělávání sester v budoucnosti. Přínosem této diplomové práce je především zpracování vize budoucnosti z pohledu předpokládaných společenských změn a jejich vlivu na budoucí vývoj ošetřovatelství a postavení sestry. Výsledky jsou využitelné ve vzdělávání a odborné přípravě sester, ve vytváření objektivního obrazu na veřejnosti a zlepšování postavení sester ve společnosti. Pro přehlednost jsou v podobě jednotlivých námětů obsaženy v závěru této diplomové práce. Výsledné podněty je možné použít k aktualizaci metodických pokynů, studijních osnov a směrnic pro organizaci a řízení zdravotnických zařízení, stejně tak jako pro zpracování koncepcí a plánů rozvoje ošetřovatelské péče v budoucnosti.
|
|
|
Tři ženy a Itálie. Cestovní zápisky Zdenky Braunerové, Marie Červinkové-Riegrové a Anny Řehákové a jejich literární a kulturní kontext.
BLAŽKOVÁ, Saša
Bakalářská práce se zabývá cestovními zápisy tří českých cestovatelek z druhé poloviny 19. a začátku 20. století, Zdenky Braunerové, Marie Červinkové-Riegrové a Anny Řehákové, z literárního, sekundárně i kulturně-historického hlediska. Cílem bude analýza obrazu Itálie, který jednotlivé texty rozvíjejí, a jeho komparace s předchozí literární tradicí. Zároveň bude sledováno pojetí ženy jako cestovatelky v době, kdy tato záliba ještě zdaleka nebyla chápána jako akceptovatelná ženská aktivita. Na jmenované texty proto pohlížíme jako na doklady, které reflektují proměnu společenských konvencí, kdy se rozrušuje idea ženy jako pouhé strážkyně rodinného krbu a nahrazuje ji obraz emancipované, samostatné ženy, třeba právě v roli cestovatelky.
|
|
|
Ideální česká básnířka. Poezie českých autorek 70. let 19. století z pohledu dobové kritiky
KLIKOVÁ, Marie
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
|
|
|
Emancipace Japonska v jeho bezpečnostní politice
Vilímec, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou změny v bezpečnostní politice Japonska po skončení studené války. Časové rozpětí, ve kterém je toto téma sledováno, je počátek devadesátých let 20. století až do konce roku 2013. Práce je zpracována jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako: "emancipace Japonska v jeho bezpečnostní politice". Práce je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá teoretickým vymezením zkoumaného problému z hlediska teorií mezinárodních vztahů. Ve druhé kapitole je popsán vývoj bezpečnostní politiky Japonska po druhé světové válce a jsou vysvětlovány její specifika. Třetí kapitola analyzuje vnější faktory, které aktivně působí na průběh procesu emancipace Japonska v jeho bezpečnostní politice. Čtvrtá kapitola se poté věnuje vývoji tohoto procesu a jeho projevy.
|
|
| |
host ::
RSS.